Skok do výšky:
Černá hora
Nalezený Eliáš se svým pláštěm
Rybičky, rybičky, rybáři jedou...
Rybičky, rybičky, rybáři jedou...
Všichni (kromě Péti)
Na marodce
Roman a jeho rozcvička:
Ráďa a její hajný Robátko na jelenu Větrníkovi:
Benjamíni:
Samaritáni:
Mudrci.
Tak máme zase po táboře. Zúčastnilo se ho 19 dětí a 6 dospělých. Zbyňďa nám onemocněl už před táborem, takže se nemohl zúčastnit.
Sobota 5.8. - nástup ve 12:00. Obhlídka pokojů a rozdělení dětí do pokojů. Vanda se rozplakala, protože chtěla spát s Adélkou, která ale byla ráda, že se své mladší sestry na pár dnů zbaví. Proto jsme Vandu nechaly v pokoji s mladšíma holkama a ukázalo se to jako dobrá věc. První oběd a odchod na hřiště - míčové hry: oblíbená záchranka a fotbálek. Pozdní svačina a po večeři první večerní besídka.
Děti rozděleny do 3 družstev:
modré družstvo si dalo název Benjamíni: Tom, Adéla, Tadýs, Terezka, Janička, Pája
červené družstvo - Samaritáni: Anička, Ondra, Marťas, Míša, Kubík a Péťa
žluté družstvo - Mudrci: Karča, Natali, Matěj, Lupín, Anetka a Kačka
To jsme zase rozplakali Marťase, protože měl být původně u Mudrců. Jenže kvůli Zbynďovi jsme museli přehodnotit rozložení sil a vyšlo nám, že Marťas musí k Samaritánům. Každý, kdo někdy dělil děti do družstev tak, aby byly síly rovnoměrně rozloženy, ví, že to není žádná legrace.
Dětem byla rozdána krásná trička s krásnými medailemi a také NBK bible těm, kdo je neměly. Pak čištění zoubků, čtení Hrdinů víry a večerka. My vedoucí jsme se poté sešli k promyšlení zítřejší odpolední hry.
Neděle 9.8.
Budíček, rozcvička, hygiena a úklid, snídaně, besídka: probírali jsme Eliáše: děti si zamilovaly verš Jakub 5,17-18. Hráli jsme hru, že člen družstva musí něco kreslit k tématu a ostatní to musí uhádnout. Pak také ukazovaly nějaký děj nebo postavu pantomimicky. Svačina. Dopolední hry venku: miniolympiáda. Disciplíny: skok do dálky, skok přes švihadlo, trefování do hrnce, ... Body za nejlepší výkony připadly družstvu.
Oběd, polední klid. Odpolední hra: Po družstvech - děti jakožto 100 zbylých Hospodinových proroků, hledají Eliáše, cesta vyznačena fáborky, hledání papírků s úkoly tam, kde byla dopisní obálka z klacků. Pak shánění potravy pro Eliáše místo havranů: Vyznačené území, na něm poházené papírky s nakreslenými chleby a masem (přesvědčit Radku, že umí nakreslit kýtu, nám dalo práci) a také sýry. Nic, co nepatřilo mezi potravu Eliáše u potoka, nesměly děti sbírat, jinak trestné body. Nasbírané jídlo sbíral Zdenda, který měl ze včerejšího fotbálku namožené koleno. Ostatní vedoucí honili děti. Když bylo dítě chyceno, muselo papírek odevzdat a jít za hranice území, pak teprve se mohlo vrátit. Pokud bylo chyceno bez papírku, muselo taky za hranice a zpět. Děti se vztekaly, že nám přeci nemohou utéct. Role jsme si tedy po určité chvíli vyměnili. Najednou byla lepší předchozí varianta. Ráďa si zvrkla nohu, jinak žádný úraz.
Večeře (Ondra zvrací. Dozvídáme se, že u Lofítků vypukla střevní viróza. Před prvním táborem mi Radka říkala, že její nejhorší představa je, že by děti v noci zvracely do postelí.) a hygiena. Koupelny jsou tentokrát dvě, takže hygiena není samostatnou disciplínou jako minulý rok. A teplé vody byl dostatek. Ještěže jsem vzala koupelnové rohožky, co?
Večerní hodnocení: zpívání, krabička (koluje při hře na kytaru, kde se zastaví, tam se vytáhne lísteček s úkolem), kvízy (Jestlipak víte, co je to orka?), rozdávání prvních korálků, verš: Jan 7,37-8
Zuby, čtení, modlitby a spát.
Setkání vedoucích: debata o možné střevní viróze mezi dětmi a modlitby, aby nepropukla, a když, tak ať jsme schopni to zvládnout. Příprava odpolední hry.
Pondělí, 10.8
Besídka: scénka: jak jdou k Eliášovi třikrát za sebou vojáci. Probírání Nehemiáše - kreslení Sanbalata, Tobiáše a Gešema - pověšení na zeď a kdo se trefí 5x tenisákem? Verš: Nehemiáš 4,8. Hry: soubor příkazů typu: Kam položíš papír, aby se nedal přeskočit. Dvojice - hromada dvojic (biblických i pohádkových), kdo je dřív dá dohromady. Svačina. Dopolední hry venku: čísla ve stráni (každé družstvo má svou barvu čísel a musí je posbírat postupně od 1-20, každý člen jedno číslo a znovu do fronty. Housenka - první člen družstva vyběhne a drží se za ruce mezi nohama, až oběhne kůl a vrací se, chytí druhého člena tak, že mu podá ruku prostrčenou pod nohama, běží spolu, pak přiberou dalšího až už nemají koho. Mýdlo - mýdlo v nádobě, kam dostřelí první člen družstva, odtud střílí další člen. Kdo dál. Pak se hrálo přepinkávání balónku v omezeném prostoru, ale začal foukat vítr, takže se to nedalo bodovat. Začaly jsme s Ráďou plnit balónky vodou a stříkat na děti. To byl učiněný úspěch. Jen Kačka s Péťou si to vzali moc osobně. Oběd. Polední klid. Odpolední hra: stavění přístřešků v lese, tak aby se tam vlezlo celé družstvo a aby odolalo útoku. Děti cestou do lesa po družstvech nacházely úkoly (tentokrát velmi dobře schované) a vyluštěná slova si musely zapisovat. Ty potom doplnily do poslední zprávy a začaly se stavbou přístřešků. Vypadalo to zoufale a mně jich bylo líto, ale nakonec si všichni počínali moc dobře. Už se muselo na večeři, tak jsme nemohli zrealizovat chystaný šiškový útok a navíc Radka zjistila, že se nemůže postavit na včera zvrknutou nohu, která jí celou noc bolela. Chudinka si ze zoufalství trochu poplakala, protože Roman ji chtěl odnést na ramenou a když to Radka odmítla, tak chtěl volat horskou službu. Pak jsme ho přemluvili, ať přijede autem, že ho pro zraněnou určitě pustí přes závoru. Zatímco Radka čekala, my šli ještě bleskově zhodnotit přístřešky. Najednou na nás volá, ať si jdeme pro Kačku. Stopla si totiž čtyřkolku s udatným hajným z KRNAPU (kdepak je konec jelenům Větrníkům?). Myslela si, že je to horská služba poslaná Romanem. Nasedla a jela, až jsem jí to dobrodružství záviděla.
Zvrací Lupín a Vanda. Konec iluzí, že se nám rotavir vyhne.
Večeře, hodnocení a verš Židům 4,12 (stal se nejoblíbenějším veršem tábora), krabička, kvíz. Porada vedoucích. Navrhla jsem, že by bylo dobré složit nové písně pro jednotlivá jídla a z legrace jsem snídani, oběd a večeři rozhodila na jednotlivé vedoucí s tím, že mají čas do rána. Začali přemýšlet, jak zrýmovat chleba s máslem a rohlík s nutelou, nebo čočka s vejcem a knedlo-zelo-vepřo. Jen Radka pochopila, že to myslím obecně, něco jako: "Za tento pokrm děkujeme Tobě, Otče náš". Myšlení mužů a žen je zkrátka odlišné. Pak vymýšlení odpolední hry na další den. Roman nahlas přemýšlel, jak dostat bonbony do pet lahve a navrhl, že bychom je mohli dětem předcucávat, což jsme vzhledem k viróze zamítli.
Úterý, 11.8.
Besídka: scénka: Nehemiáš zakazuje obchodníkům vstup v sobotu do Jeruzaléma. Probírání: Jonáš - písnička Jonáši (také se stala oblíbenou). Venku přestává pršet, ale tráva je mokrá, proto pokračujeme v programu uvnitř. Každý odpovídá na otázky typu: jaké je tvé nejoblíbenější jídlo, zpěvák, písnička, film, člověk, místo. Odpovědi se píšou na papír, který se nepodepisuje. Potom se vylosuje jeden a ostatní hádají, kdo to může být. Marťas uvedl jako nejoblíbenějšího zpěváka Karla Gotta. Divila jsem se, že ho poslouchá. Ne, prý neposlouchá, ale jiného zpěváka nezná. Anička uvedla jako nejoblíbenější jídlo chléb opečený na ohni potřený česnekem a ještě máslem. Prý je to výborné. Musíme to vyzkoušet. Anetčino nejoblíbenější místo: na chalupě u televize. Potom jsme dětem dali do oběda osobní volno. To bylo přivítáno bujarým HURá. Přibližně za dvě minuty letěl z okna polštář. Nastalo vyšetřování a mínusové body, poté revolta ze stran chlapců, kterým byl odebrán bod. Sabotovali i modlitbu u jídla.
Oběd a polední klid. Odchod na odpolední hru. Radka zůstává s nemocnými doma. Děti podle družstev odvezeny k závoře, tam vypuštěny. Musely dojít k brodu (moře), kde našly pet lahev naplněnou sladkou odměnou. Potom měly pokračovat zpátky na hřiště. Jen modré družstvo se vydalo směrem přes brod patrně k nějakému jinému hřišti a muselo být skrytým Ondrou zastaveno. I když na druhou stranu se zachovalo velmi skromně, protože ačkoliv jim patřila celá lahev dobrotek, každý člen si vzal jen jeden minibonbonek a ostatní ponechali dalším družstvům. Cestou nazpátek měli posbírat co nejvíce rostlinek. Já jsem to potom vyhodnocovala a dalo mi to velkou práci. Červení: 26, Modří: 30, Žlutí: 28. Pak fotbálek.
Večeře, hodnocení. Čtení, porada vedoucích. Trochu jsem se během ní přeřekla: místo - hodilo se mi to do krámu jsem řekla: hodilo se mi to do chrámu. Míla mě suše napomenul: Nemusíš být za každou cenu duchovní!
V noci zvrací Terezka. Míša v panice ke mně do pokoje, tak pomáhám s úklidem. Zdenda si lehá místo Vandy.
Středa, 12.8
Špatně je Kubíkovi. Besídka: scénka: námořníci házejí Jonáše do moře. Probírání: Mojžíš, verš: Deuteronomium 6,4-6 - zpívání i skládání na čas. Svačina a odchod na výlet. S nemocnými zůstává zdravotník Míla. Cíl: Černá hora. Počasí nevypadá zrovna nejlíp, dokonce nám asi deset minut prší, ale nakonec počasí jako dělané na výlet. Všude borůvky. K obědu obrovský kuřecí řízek. Péťa bolesti v zádech, nakonec se z toho vyklubal pořádný průjem. Výstup na horu a sjezd lanovkou dolů. Průchod Janskými lázněmi. Janička si stěžuje na bolesti bříška. Míša už nemůže (už druhý den nejí, protože se panicky bojí, že bude zvracet), navíc se vzbudila při každém Terezčiném zvracení. Domů, jsme pěkně utahaní. Míla vypráví, jak šel zkontrolovat děti a našel Kubíka v posteli na zádech s pevně semknutými rty a nafouklými tvářemi. Chudinka zvracel prý poprvé, tak si myslel, že to udrží. Na marodku se odebírá Janička. Večer pronáší svým jemným hláskem: "Kdy už nás ta nemoc opustí!" Míša totálně vyčerpaná usíná u mě v posteli. Spím u holek místo Janičky, což rozlítostnilo Terezku, která se vrátila z marodky a chtěla tam Zdendu.
Čtvrtek 13.8
Besídka: scénka: jedovatí hadi. Apoštol Pavel - skládání veršů ohledně cesty do Damašku jak jdou chronologicky za sebou. Opakování knih Nového zákona plus nové, verš: 1. Korintským 13,1-2. Svačina. Dopolední hry na zahradě: další miniolympiáda - skok do výšky (až jsme se my vedoucí báli). Našli jsme disciplínu pro Marťase! Skákal obdivuhodně. Opičí dráha i pro vedoucí. Skákání v pytli - Péťa s Anetkou se také hodnotili, protože skákali neuvěřitelně rychle!
Oběd, polední klid, odpolední hra: úsek červených fáborků - nebezpečné území (vedoucí honí děti), úsek modrých fáborků - úsek s otázkami. Byla jsem v cíli, tak jsem mohla sledovat, jak Zdenda s Romanem - nohy svázané k sobě - číhají na chudáky dvojice dětí a honí je. V tomto úseku bylo jedno z dětí slepé (mělo šátek na očích). Druhé navigovalo. Přesto se několika dvojicím podařilo Zdendovi s Romanem utéct. Dvakrát vedoucí upadli. Pro nás dole to bylo jako němá groteska.
Děti se nás celý den vyptávaly, jestli bude noční bojovka. A my zatloukali a zatloukali. Janička nám po probuzení plakala a v nestřežený okamžiku utekla zpátky na marodku. Lupína jsme prostě nedostali na nohy. Řekl nám, že pro tu bojovku není vhodný. Starší děti šly po jednom - a některým nebylo při pohledu do černého lesa dobře. Mladší po dvojicích. Míšu povzbuzovala teď už dobře naladěná Vanda, která nás při probouzení pěkně pokopala...Kubíkovi stačilo říct: Kubíku, vstávej, bojovka. Zopakoval: Bojovka! a v mžiku se začal oblékat. Některým dětem trvá i deset minut se obléknout, jak jsou mimo.
U instrukcí s lanem někdo kopl do šipky, takže někteří bojovkáři se vydali do strmého svahu, ale schovaný Míla je včas vracel. Jako poslední jsem šla já s Radkou a sbíraly jsme šipky a obrázky, které si děti měly cestou zapamatovat, jak jdou za sebou (byly to stejné obrázky, které jsme používali při besídce ke každému probíranému muži). No, byla to strašidelná cesta. Spát jsme šli pozdě a to se stalo pro některé z nás osudným.
Pátek, 14.8.
Přestože jsme budíček posunuli na 8:00 a zrušili rozcvičku, většina dětí byla v osm vzhůru a na rozcvičku oblečená, takže se Roman obětoval a rozcvičil je. Snídaně, poslední besídka: scénka - Saul jde do Damašku, probírání - Abraham. Verš - Genesis 15,1. Dopolední hry: školka o zeď tenisákem. Všechna družstva hrála najednou. Kdo zkazil, postavil se do fronty, kdo dodělal desítky atd., taky se postavil do fronty. Menší děti to vzdaly po několika pokusech, větší, kterým to nešlo šli připravovat dřevo na oheň, ten zbytek se do toho zažral. Tomovi a Ondrovi to nedělalo větší problémy, Míša s Terezkou měly slzy vzteku v očích, všichni bojovali jako draci. Desítky: klasicky o zeď, devítky: jednou tlesknout, osmičky: dvakrát tlesknout, sedmičky: praštit o zem, zeď a chytit, šestky: dřep, pětky: otočka (to bylo nejtěžší), čtyřky: tlesknout za zádama, trojky: hodit pod nohou, dvojky: pod druhou nohou, jedničky: zezadu mezi nohama hodit na zeď.
Ondrovi S. je zle. Oběd. Tomovi je zle. Míla, Vanda, Natali a Adélka odjíždějí. Srdceryvné loučení. Polední klid - Ondra leží, musíme s Radkou vymyslet a napsat otázky na odpolední hru. Zdenda vede divné řeči, že by nikam nešel a radši si dal kafe. Asi mu není dobře. Odpolední hra: děti s Romanem na protějším svahu, dostaly papír, který mají doplnit. Zdenda, Radka a já na svahu tvoříme s pomocí rolovacího papíru z Ikea písmenka. Děti je čtou a tvoří slova, která doplňují do otázky. Poté odpovídají na otázku (tvoří svými těly A (ano) nebo N (ne)). Pro nás vedoucí to bylo dost fyzicky náročné a Zdenda se u toho hodně vysílil. Pak jsme děti poslaly samotné pohromadě, aby našly místo v lese, kde stavěly přístřešky. My, jako zbití, jsme se vydali za nima. Zdendovi, kterému už nebylo ani do řeči, jsme navrhovali, aby nám dal svůj obr O2 bágl a šel si lehnout domů, že ho teď nepotřebujeme. Jakmile to uslyšel, nasadil batoh a štrádoval si to s náma. Děti se nikde neztratily, nechali jsme jim ještě pár minut na zvelebení přístřešků a odpočívali jsme. Potom svačinka a házení vajíček. Všichni byli překvapeni, jak to bylo neuvěřitelně napínavé. Kubík najednou začal plakat. Ptali jsme se, co se stalo. Prý má na sobě nejlepší kalhoty a nemůže si je zašpinit vajíčkama. Tak jsme mu dovolili se nezúčastnit. Jediný, kdo se ale zašpinil, byl Ondra L., který tvořil spolu se mnou vítěznou dvojici. Na tu dálku už se vajíčko prostě rozprskne v ruce. Několikrát se stalo, že vajíčko upadlo i na zem a k našemu překvapení se nerozbilo. Druzí skončili Táda s Romanem a třetí Míša s Matějem. Dovolili jsme každému vybrat si k sobě někoho do dvojice, i někoho z dospěláků. Kdybychom dvojice určili, bylo by to pro tuhle hru nevhodné. Někteří dobří chytači šli tedy víckrát. Pak už nás Roman hnal na večeři. Byly výborné boloňské těstoviny. Zdenda už si šel před večeří lehnout. Sháněl se po kýblu, ale říkali jsme mu, že jestli bude zvracet, bude ty kýble potřebovat dva. Naše předpovědi se nenaplnili, ale i tak toho prý bylo hodně. Po večeři začíná být špatně i Radce. Upozorňuju jí, že diplomy musí ještě napsat!
Večerní hodnocení, rozdání posledních bodů. Odchod na táborák s Romanem. My s Ráďou rozdělujeme odměny a jde nám z toho hlava kolem. 1. jsou Benjamíni, 2. jsou Samaritáni a 3. Mudrci. Roman začíná být venku nervózní, protože děti mu lezly do ohně. Je mi smutno a nervózně. Takhle jsme si to rozloučení s táborem nepředstavovali! Najednou se ve dveřích objevil Ondra S. Péťa spal - bylo mu zle. Ondra šel hrát dětem k táboráku. Roman přibíhá se řvoucí Kačkou - jiskra jí propálila mikinu, ale na kůži nic nebylo. Rozdáváme diplomy. Je ale tma a děti neví, co vlastně dostaly. Ještěže mají všichni za odměnu v pytlíčku baterky. Moc buřtů se nesnědlo. Není nálada na nějaké velké táborákování. Děkovná modlitba a večerka. Zvrací Karča. V noci slyším, jak kluci nahoře lítají - zvracel Péťa. Za nějakou chvíli začala zvracet Anetka. Modlím se, abych to mohla zítra odřídit bez zvracení a průjmu. Zvracela ještě Karča, která to celé hodila do postele. A to jsme si mysleli, že se to stává jen těm malým.
Sobota, 15.8.
Budíček a balení. Pořád je mi dobře. U snídaně mi Radka vyprávěla, jak je zvláštní, že zvracela meloun, který byl dopoledne k svačině, ale oběd ani večerní kolínka nevyzvracela. Zdenda (už optimisticky naladěn) pronesl, že je ještě zvláštnější, že on je tam měl a přitom žádný kolínka nejedl.
Tašky do aut, projít všechny pokoje a nashledanou příští rok (možná)!!
Zde je seznam silných kusů, kteří neonemocněli: Míla, Adélka, Natali, Anička, Míša, Marťas, Matěj, Pája a já.
Sobota 5.8. - nástup ve 12:00. Obhlídka pokojů a rozdělení dětí do pokojů. Vanda se rozplakala, protože chtěla spát s Adélkou, která ale byla ráda, že se své mladší sestry na pár dnů zbaví. Proto jsme Vandu nechaly v pokoji s mladšíma holkama a ukázalo se to jako dobrá věc. První oběd a odchod na hřiště - míčové hry: oblíbená záchranka a fotbálek. Pozdní svačina a po večeři první večerní besídka.
Děti rozděleny do 3 družstev:
modré družstvo si dalo název Benjamíni: Tom, Adéla, Tadýs, Terezka, Janička, Pája
červené družstvo - Samaritáni: Anička, Ondra, Marťas, Míša, Kubík a Péťa
žluté družstvo - Mudrci: Karča, Natali, Matěj, Lupín, Anetka a Kačka
To jsme zase rozplakali Marťase, protože měl být původně u Mudrců. Jenže kvůli Zbynďovi jsme museli přehodnotit rozložení sil a vyšlo nám, že Marťas musí k Samaritánům. Každý, kdo někdy dělil děti do družstev tak, aby byly síly rovnoměrně rozloženy, ví, že to není žádná legrace.
Dětem byla rozdána krásná trička s krásnými medailemi a také NBK bible těm, kdo je neměly. Pak čištění zoubků, čtení Hrdinů víry a večerka. My vedoucí jsme se poté sešli k promyšlení zítřejší odpolední hry.
Neděle 9.8.
Budíček, rozcvička, hygiena a úklid, snídaně, besídka: probírali jsme Eliáše: děti si zamilovaly verš Jakub 5,17-18. Hráli jsme hru, že člen družstva musí něco kreslit k tématu a ostatní to musí uhádnout. Pak také ukazovaly nějaký děj nebo postavu pantomimicky. Svačina. Dopolední hry venku: miniolympiáda. Disciplíny: skok do dálky, skok přes švihadlo, trefování do hrnce, ... Body za nejlepší výkony připadly družstvu.
Oběd, polední klid. Odpolední hra: Po družstvech - děti jakožto 100 zbylých Hospodinových proroků, hledají Eliáše, cesta vyznačena fáborky, hledání papírků s úkoly tam, kde byla dopisní obálka z klacků. Pak shánění potravy pro Eliáše místo havranů: Vyznačené území, na něm poházené papírky s nakreslenými chleby a masem (přesvědčit Radku, že umí nakreslit kýtu, nám dalo práci) a také sýry. Nic, co nepatřilo mezi potravu Eliáše u potoka, nesměly děti sbírat, jinak trestné body. Nasbírané jídlo sbíral Zdenda, který měl ze včerejšího fotbálku namožené koleno. Ostatní vedoucí honili děti. Když bylo dítě chyceno, muselo papírek odevzdat a jít za hranice území, pak teprve se mohlo vrátit. Pokud bylo chyceno bez papírku, muselo taky za hranice a zpět. Děti se vztekaly, že nám přeci nemohou utéct. Role jsme si tedy po určité chvíli vyměnili. Najednou byla lepší předchozí varianta. Ráďa si zvrkla nohu, jinak žádný úraz.
Večeře (Ondra zvrací. Dozvídáme se, že u Lofítků vypukla střevní viróza. Před prvním táborem mi Radka říkala, že její nejhorší představa je, že by děti v noci zvracely do postelí.) a hygiena. Koupelny jsou tentokrát dvě, takže hygiena není samostatnou disciplínou jako minulý rok. A teplé vody byl dostatek. Ještěže jsem vzala koupelnové rohožky, co?
Večerní hodnocení: zpívání, krabička (koluje při hře na kytaru, kde se zastaví, tam se vytáhne lísteček s úkolem), kvízy (Jestlipak víte, co je to orka?), rozdávání prvních korálků, verš: Jan 7,37-8
Zuby, čtení, modlitby a spát.
Setkání vedoucích: debata o možné střevní viróze mezi dětmi a modlitby, aby nepropukla, a když, tak ať jsme schopni to zvládnout. Příprava odpolední hry.
Pondělí, 10.8
Besídka: scénka: jak jdou k Eliášovi třikrát za sebou vojáci. Probírání Nehemiáše - kreslení Sanbalata, Tobiáše a Gešema - pověšení na zeď a kdo se trefí 5x tenisákem? Verš: Nehemiáš 4,8. Hry: soubor příkazů typu: Kam položíš papír, aby se nedal přeskočit. Dvojice - hromada dvojic (biblických i pohádkových), kdo je dřív dá dohromady. Svačina. Dopolední hry venku: čísla ve stráni (každé družstvo má svou barvu čísel a musí je posbírat postupně od 1-20, každý člen jedno číslo a znovu do fronty. Housenka - první člen družstva vyběhne a drží se za ruce mezi nohama, až oběhne kůl a vrací se, chytí druhého člena tak, že mu podá ruku prostrčenou pod nohama, běží spolu, pak přiberou dalšího až už nemají koho. Mýdlo - mýdlo v nádobě, kam dostřelí první člen družstva, odtud střílí další člen. Kdo dál. Pak se hrálo přepinkávání balónku v omezeném prostoru, ale začal foukat vítr, takže se to nedalo bodovat. Začaly jsme s Ráďou plnit balónky vodou a stříkat na děti. To byl učiněný úspěch. Jen Kačka s Péťou si to vzali moc osobně. Oběd. Polední klid. Odpolední hra: stavění přístřešků v lese, tak aby se tam vlezlo celé družstvo a aby odolalo útoku. Děti cestou do lesa po družstvech nacházely úkoly (tentokrát velmi dobře schované) a vyluštěná slova si musely zapisovat. Ty potom doplnily do poslední zprávy a začaly se stavbou přístřešků. Vypadalo to zoufale a mně jich bylo líto, ale nakonec si všichni počínali moc dobře. Už se muselo na večeři, tak jsme nemohli zrealizovat chystaný šiškový útok a navíc Radka zjistila, že se nemůže postavit na včera zvrknutou nohu, která jí celou noc bolela. Chudinka si ze zoufalství trochu poplakala, protože Roman ji chtěl odnést na ramenou a když to Radka odmítla, tak chtěl volat horskou službu. Pak jsme ho přemluvili, ať přijede autem, že ho pro zraněnou určitě pustí přes závoru. Zatímco Radka čekala, my šli ještě bleskově zhodnotit přístřešky. Najednou na nás volá, ať si jdeme pro Kačku. Stopla si totiž čtyřkolku s udatným hajným z KRNAPU (kdepak je konec jelenům Větrníkům?). Myslela si, že je to horská služba poslaná Romanem. Nasedla a jela, až jsem jí to dobrodružství záviděla.
Zvrací Lupín a Vanda. Konec iluzí, že se nám rotavir vyhne.
Večeře, hodnocení a verš Židům 4,12 (stal se nejoblíbenějším veršem tábora), krabička, kvíz. Porada vedoucích. Navrhla jsem, že by bylo dobré složit nové písně pro jednotlivá jídla a z legrace jsem snídani, oběd a večeři rozhodila na jednotlivé vedoucí s tím, že mají čas do rána. Začali přemýšlet, jak zrýmovat chleba s máslem a rohlík s nutelou, nebo čočka s vejcem a knedlo-zelo-vepřo. Jen Radka pochopila, že to myslím obecně, něco jako: "Za tento pokrm děkujeme Tobě, Otče náš". Myšlení mužů a žen je zkrátka odlišné. Pak vymýšlení odpolední hry na další den. Roman nahlas přemýšlel, jak dostat bonbony do pet lahve a navrhl, že bychom je mohli dětem předcucávat, což jsme vzhledem k viróze zamítli.
Úterý, 11.8.
Besídka: scénka: Nehemiáš zakazuje obchodníkům vstup v sobotu do Jeruzaléma. Probírání: Jonáš - písnička Jonáši (také se stala oblíbenou). Venku přestává pršet, ale tráva je mokrá, proto pokračujeme v programu uvnitř. Každý odpovídá na otázky typu: jaké je tvé nejoblíbenější jídlo, zpěvák, písnička, film, člověk, místo. Odpovědi se píšou na papír, který se nepodepisuje. Potom se vylosuje jeden a ostatní hádají, kdo to může být. Marťas uvedl jako nejoblíbenějšího zpěváka Karla Gotta. Divila jsem se, že ho poslouchá. Ne, prý neposlouchá, ale jiného zpěváka nezná. Anička uvedla jako nejoblíbenější jídlo chléb opečený na ohni potřený česnekem a ještě máslem. Prý je to výborné. Musíme to vyzkoušet. Anetčino nejoblíbenější místo: na chalupě u televize. Potom jsme dětem dali do oběda osobní volno. To bylo přivítáno bujarým HURá. Přibližně za dvě minuty letěl z okna polštář. Nastalo vyšetřování a mínusové body, poté revolta ze stran chlapců, kterým byl odebrán bod. Sabotovali i modlitbu u jídla.
Oběd a polední klid. Odchod na odpolední hru. Radka zůstává s nemocnými doma. Děti podle družstev odvezeny k závoře, tam vypuštěny. Musely dojít k brodu (moře), kde našly pet lahev naplněnou sladkou odměnou. Potom měly pokračovat zpátky na hřiště. Jen modré družstvo se vydalo směrem přes brod patrně k nějakému jinému hřišti a muselo být skrytým Ondrou zastaveno. I když na druhou stranu se zachovalo velmi skromně, protože ačkoliv jim patřila celá lahev dobrotek, každý člen si vzal jen jeden minibonbonek a ostatní ponechali dalším družstvům. Cestou nazpátek měli posbírat co nejvíce rostlinek. Já jsem to potom vyhodnocovala a dalo mi to velkou práci. Červení: 26, Modří: 30, Žlutí: 28. Pak fotbálek.
Večeře, hodnocení. Čtení, porada vedoucích. Trochu jsem se během ní přeřekla: místo - hodilo se mi to do krámu jsem řekla: hodilo se mi to do chrámu. Míla mě suše napomenul: Nemusíš být za každou cenu duchovní!
V noci zvrací Terezka. Míša v panice ke mně do pokoje, tak pomáhám s úklidem. Zdenda si lehá místo Vandy.
Středa, 12.8
Špatně je Kubíkovi. Besídka: scénka: námořníci házejí Jonáše do moře. Probírání: Mojžíš, verš: Deuteronomium 6,4-6 - zpívání i skládání na čas. Svačina a odchod na výlet. S nemocnými zůstává zdravotník Míla. Cíl: Černá hora. Počasí nevypadá zrovna nejlíp, dokonce nám asi deset minut prší, ale nakonec počasí jako dělané na výlet. Všude borůvky. K obědu obrovský kuřecí řízek. Péťa bolesti v zádech, nakonec se z toho vyklubal pořádný průjem. Výstup na horu a sjezd lanovkou dolů. Průchod Janskými lázněmi. Janička si stěžuje na bolesti bříška. Míša už nemůže (už druhý den nejí, protože se panicky bojí, že bude zvracet), navíc se vzbudila při každém Terezčiném zvracení. Domů, jsme pěkně utahaní. Míla vypráví, jak šel zkontrolovat děti a našel Kubíka v posteli na zádech s pevně semknutými rty a nafouklými tvářemi. Chudinka zvracel prý poprvé, tak si myslel, že to udrží. Na marodku se odebírá Janička. Večer pronáší svým jemným hláskem: "Kdy už nás ta nemoc opustí!" Míša totálně vyčerpaná usíná u mě v posteli. Spím u holek místo Janičky, což rozlítostnilo Terezku, která se vrátila z marodky a chtěla tam Zdendu.
Čtvrtek 13.8
Besídka: scénka: jedovatí hadi. Apoštol Pavel - skládání veršů ohledně cesty do Damašku jak jdou chronologicky za sebou. Opakování knih Nového zákona plus nové, verš: 1. Korintským 13,1-2. Svačina. Dopolední hry na zahradě: další miniolympiáda - skok do výšky (až jsme se my vedoucí báli). Našli jsme disciplínu pro Marťase! Skákal obdivuhodně. Opičí dráha i pro vedoucí. Skákání v pytli - Péťa s Anetkou se také hodnotili, protože skákali neuvěřitelně rychle!
Oběd, polední klid, odpolední hra: úsek červených fáborků - nebezpečné území (vedoucí honí děti), úsek modrých fáborků - úsek s otázkami. Byla jsem v cíli, tak jsem mohla sledovat, jak Zdenda s Romanem - nohy svázané k sobě - číhají na chudáky dvojice dětí a honí je. V tomto úseku bylo jedno z dětí slepé (mělo šátek na očích). Druhé navigovalo. Přesto se několika dvojicím podařilo Zdendovi s Romanem utéct. Dvakrát vedoucí upadli. Pro nás dole to bylo jako němá groteska.
Děti se nás celý den vyptávaly, jestli bude noční bojovka. A my zatloukali a zatloukali. Janička nám po probuzení plakala a v nestřežený okamžiku utekla zpátky na marodku. Lupína jsme prostě nedostali na nohy. Řekl nám, že pro tu bojovku není vhodný. Starší děti šly po jednom - a některým nebylo při pohledu do černého lesa dobře. Mladší po dvojicích. Míšu povzbuzovala teď už dobře naladěná Vanda, která nás při probouzení pěkně pokopala...Kubíkovi stačilo říct: Kubíku, vstávej, bojovka. Zopakoval: Bojovka! a v mžiku se začal oblékat. Některým dětem trvá i deset minut se obléknout, jak jsou mimo.
U instrukcí s lanem někdo kopl do šipky, takže někteří bojovkáři se vydali do strmého svahu, ale schovaný Míla je včas vracel. Jako poslední jsem šla já s Radkou a sbíraly jsme šipky a obrázky, které si děti měly cestou zapamatovat, jak jdou za sebou (byly to stejné obrázky, které jsme používali při besídce ke každému probíranému muži). No, byla to strašidelná cesta. Spát jsme šli pozdě a to se stalo pro některé z nás osudným.
Pátek, 14.8.
Přestože jsme budíček posunuli na 8:00 a zrušili rozcvičku, většina dětí byla v osm vzhůru a na rozcvičku oblečená, takže se Roman obětoval a rozcvičil je. Snídaně, poslední besídka: scénka - Saul jde do Damašku, probírání - Abraham. Verš - Genesis 15,1. Dopolední hry: školka o zeď tenisákem. Všechna družstva hrála najednou. Kdo zkazil, postavil se do fronty, kdo dodělal desítky atd., taky se postavil do fronty. Menší děti to vzdaly po několika pokusech, větší, kterým to nešlo šli připravovat dřevo na oheň, ten zbytek se do toho zažral. Tomovi a Ondrovi to nedělalo větší problémy, Míša s Terezkou měly slzy vzteku v očích, všichni bojovali jako draci. Desítky: klasicky o zeď, devítky: jednou tlesknout, osmičky: dvakrát tlesknout, sedmičky: praštit o zem, zeď a chytit, šestky: dřep, pětky: otočka (to bylo nejtěžší), čtyřky: tlesknout za zádama, trojky: hodit pod nohou, dvojky: pod druhou nohou, jedničky: zezadu mezi nohama hodit na zeď.
Ondrovi S. je zle. Oběd. Tomovi je zle. Míla, Vanda, Natali a Adélka odjíždějí. Srdceryvné loučení. Polední klid - Ondra leží, musíme s Radkou vymyslet a napsat otázky na odpolední hru. Zdenda vede divné řeči, že by nikam nešel a radši si dal kafe. Asi mu není dobře. Odpolední hra: děti s Romanem na protějším svahu, dostaly papír, který mají doplnit. Zdenda, Radka a já na svahu tvoříme s pomocí rolovacího papíru z Ikea písmenka. Děti je čtou a tvoří slova, která doplňují do otázky. Poté odpovídají na otázku (tvoří svými těly A (ano) nebo N (ne)). Pro nás vedoucí to bylo dost fyzicky náročné a Zdenda se u toho hodně vysílil. Pak jsme děti poslaly samotné pohromadě, aby našly místo v lese, kde stavěly přístřešky. My, jako zbití, jsme se vydali za nima. Zdendovi, kterému už nebylo ani do řeči, jsme navrhovali, aby nám dal svůj obr O2 bágl a šel si lehnout domů, že ho teď nepotřebujeme. Jakmile to uslyšel, nasadil batoh a štrádoval si to s náma. Děti se nikde neztratily, nechali jsme jim ještě pár minut na zvelebení přístřešků a odpočívali jsme. Potom svačinka a házení vajíček. Všichni byli překvapeni, jak to bylo neuvěřitelně napínavé. Kubík najednou začal plakat. Ptali jsme se, co se stalo. Prý má na sobě nejlepší kalhoty a nemůže si je zašpinit vajíčkama. Tak jsme mu dovolili se nezúčastnit. Jediný, kdo se ale zašpinil, byl Ondra L., který tvořil spolu se mnou vítěznou dvojici. Na tu dálku už se vajíčko prostě rozprskne v ruce. Několikrát se stalo, že vajíčko upadlo i na zem a k našemu překvapení se nerozbilo. Druzí skončili Táda s Romanem a třetí Míša s Matějem. Dovolili jsme každému vybrat si k sobě někoho do dvojice, i někoho z dospěláků. Kdybychom dvojice určili, bylo by to pro tuhle hru nevhodné. Někteří dobří chytači šli tedy víckrát. Pak už nás Roman hnal na večeři. Byly výborné boloňské těstoviny. Zdenda už si šel před večeří lehnout. Sháněl se po kýblu, ale říkali jsme mu, že jestli bude zvracet, bude ty kýble potřebovat dva. Naše předpovědi se nenaplnili, ale i tak toho prý bylo hodně. Po večeři začíná být špatně i Radce. Upozorňuju jí, že diplomy musí ještě napsat!
Večerní hodnocení, rozdání posledních bodů. Odchod na táborák s Romanem. My s Ráďou rozdělujeme odměny a jde nám z toho hlava kolem. 1. jsou Benjamíni, 2. jsou Samaritáni a 3. Mudrci. Roman začíná být venku nervózní, protože děti mu lezly do ohně. Je mi smutno a nervózně. Takhle jsme si to rozloučení s táborem nepředstavovali! Najednou se ve dveřích objevil Ondra S. Péťa spal - bylo mu zle. Ondra šel hrát dětem k táboráku. Roman přibíhá se řvoucí Kačkou - jiskra jí propálila mikinu, ale na kůži nic nebylo. Rozdáváme diplomy. Je ale tma a děti neví, co vlastně dostaly. Ještěže mají všichni za odměnu v pytlíčku baterky. Moc buřtů se nesnědlo. Není nálada na nějaké velké táborákování. Děkovná modlitba a večerka. Zvrací Karča. V noci slyším, jak kluci nahoře lítají - zvracel Péťa. Za nějakou chvíli začala zvracet Anetka. Modlím se, abych to mohla zítra odřídit bez zvracení a průjmu. Zvracela ještě Karča, která to celé hodila do postele. A to jsme si mysleli, že se to stává jen těm malým.
Sobota, 15.8.
Budíček a balení. Pořád je mi dobře. U snídaně mi Radka vyprávěla, jak je zvláštní, že zvracela meloun, který byl dopoledne k svačině, ale oběd ani večerní kolínka nevyzvracela. Zdenda (už optimisticky naladěn) pronesl, že je ještě zvláštnější, že on je tam měl a přitom žádný kolínka nejedl.
Tašky do aut, projít všechny pokoje a nashledanou příští rok (možná)!!
Zde je seznam silných kusů, kteří neonemocněli: Míla, Adélka, Natali, Anička, Míša, Marťas, Matěj, Pája a já.
Jsme vděční Bohu, že se nikomu z dětí nic nestalo a mohli jsme je rodičům předat v pořádku!!
Na tohle příště nezapomenout:
Pití na odpoledne připravit už během dopoledne, během poledního klidu se to nestíhá!!
Připínáčky!
Noční bojovka dřív, aby vedoucí nešli tak pozdě spát!
Za jednotlivé úseky dne zodpovídají jednotliví vedoucí! Tento rok: Dopolední program já, odpolední Ondra, batohy a oblékání Ráďa, rozcvička Roman, večerní čtení Míla (a marodka), Zdenda svačiny. Pokyny, co se bude dít dál vydává vždy jen jeden vedoucí po dohodě s ostatními (jinak zmatek).
Na tohle příště nezapomenout:
Pití na odpoledne připravit už během dopoledne, během poledního klidu se to nestíhá!!
Připínáčky!
Noční bojovka dřív, aby vedoucí nešli tak pozdě spát!
Za jednotlivé úseky dne zodpovídají jednotliví vedoucí! Tento rok: Dopolední program já, odpolední Ondra, batohy a oblékání Ráďa, rozcvička Roman, večerní čtení Míla (a marodka), Zdenda svačiny. Pokyny, co se bude dít dál vydává vždy jen jeden vedoucí po dohodě s ostatními (jinak zmatek).
Žádné komentáře:
Okomentovat